LITMIR.BIZ

      KAPITOLA PRVNÍ

      Darius pohlédl na zkrvavenou dýku, kterou svíral v ruce, na mrtvého imperiálního velitele, který mu ležel u nohou, a přemýšlel o tom, co zrovna udělal. Rozhlédl se a svět kolem jako by se zpomalil. Sledoval udivené a šokované tváře vojáků imperiální armády, kteří stali přímo před ním. Stovky mužů táhnoucí se kam až oko dohlédlo. Skutečných mužů, válečníků se skutečným brněním a skutečnými zbraněmi. Byla jich mračna a všichni seděli na zertách. Muži, kteří nikdy nepoznali porážku.

      Jak Darius věděl, za ním stálo jeho několik set otrhaných vesničanů. Mužů a žen bez oceli, bez brnění. Zůstali sami a měli čelit skvěle vycvičené armádě. Žádali ho, aby se vzdal, aby přijal potupnou porážku. Nechtěli válku, ve které nemohli zvítězit. Nechtěli jít na jistou smrt. A Darius jim skutečně chtěl vyhovět.

      Hluboko uvnitř ale věděl, že to nemůže udělat. Jeho ruce jako by konaly nezávisle na jeho vůli. Něco se v něm vzedmulo a on se nedokázal ovládnout. Věděl, že by nemohl nic dělat, ani kdyby chtěl. Bylo to něco, co vyvěralo z hloubi jeho duše. Z části, kterou se snažil celý život potlačit. Z části, která žíznila po svobodě stejně, jako člověk na poušti žízní po vodě.

      Darius přejel pohledem množství tváří a nikdy se necítil osaměleji. Současně se ale nikdy necítil volnější. Svět kolem se zatočil. Připadal si, jako by se díval shora sám na sebe. Všechno se mu zdálo neskutečné. Věděl, že tohle je jeden ze zlomových okamžiků jeho života. Věděl, že to je chvíle, která všechno změní.

      Darius necítil lítost. Shlédl na mrtvého imperiálního velitele, na muže, který by připravil Loti o život, kdyby mohl. Muže, který by je všechny připravil o život. Muže, který by je mrzačil a týral. Pocítil při tom zvláštní zadostiučinění. Současně se cítil povzneseně. Konec konců, imperiální důstojník byl mrtev. A to znamenalo, že stejně tak může umřít i jakýkoli jiný imperiální voják. Ať už je zakut v jakkoli skvělém brnění a ozbrojen jakkoli skvělými zbraněmi, krvácí stejně jako jakýkoli jiný člověk. Žádný voják není neporazitelný.

      Darius cítil příval síly a vyrazil do akce dřív, než stihl kdokoli jiný zareagovat. Několik stop od něj stála malá skupinka imperiálních důstojníků, která dělala doprovod jejich veliteli a teď jen šokovaně zírala. Očividně nikdo z důstojníků nečekal nic jiného než okamžitou kapitulaci. Nikdy nepředpokládali, že by jejich velitele mohl někdo napadnout.

      Darius využil momentu překvapení. Vrhl se kupředu, dýkou, kterou stále svíral v ruce, ťal po krku jednoho z důstojníků, pak se prudce obrátil a plynulým pohybem sekl po dalším.

      Ti dva na něj jen zírali široce rozevřenýma očima, jako by nemohli uvěřit tomu, že se jim něco takového mohlo stát. Krev jim tryskala z krku a současně s krví z nich vyprchával i život. Nejdřív padli na kolena a pak se zhroutili k zemi mrtví.

      Darius se připravil na protiútok. Kvůli svému statečnému výpadu se dostal do nevýhodné pozice a jeden z důstojníků se rozhodl na něj zaútočit. Sekl po něm ocelovým mečem a mířil při tom na Dariovu hlavu. Ten si v tu chvíli přál, aby měl zbroj, štít, meč – cokoli, čím by mohl odrazit útok. Nic z toho ale neměl, dostal se do nevýhodné pozice a teď, jak věděl, bude muset nést následky svých činů. Alespoň ale zemře jako svobodný člověk.

      Vzduch prořízlo náhle zařinčení, a když se Darius podíval, co se děje, viděl, že vedle něj stojí Raj. Zablokoval útok mířící na Daria mečem. Když se Darius lépe podíval, uvědomil si, že Raj sebral meč mrtvého vojáka a přispěchal mu na pomoc. V poslední chvíli mu tak zachránil život.

      Ozvalo se další zařinčení, a když se Darius ohlédl, viděl Desmonda, jak zablokoval další výpad, který ho měl zabít. Raj a Desmond spěchali kupředu a doráželi svými meči na útočníky, kteří nečekali, že se jim někdo postaví na odpor. Oba mladí muži sekali meči jako zběsilí. Vzduch prořezávalo stále častější třeskání oceli, jak se jejich meče střetávaly s meči vojáků. Tlačili imperiální vojáky zpět a zasazovali jim smrtelné rány dřív, než se stihli skutečně bránit.

      Dva imperiální vojáci padli k zemi, oba mrtví.

      Darius pocítil ke svým bratrům příval vděčnosti. Byl rád, že jsou s ním, že bojují po jeho boku. Už proti celé armádě nestál sám.

      Darius se sklonil, sebral štít a meč, které ležely u těla mrtvého velitele, a pak se přidal k Desmondovi s Rajem, kteří postupovali kupředu a útočili na šest zbývajících důstojníků z velitelova doprovodu. Darius máchl mečem vysoko ve vzduchu a vychutnával si jeho váhu. Byl to skvělý pocit, svírat v ruce skutečný meč a skutečný štít. Připadal si nepřemožitelný.

      Darius se vrhl kupředu a štítem zablokoval mocný úder meče, který na něj mířil. Současně ukročil stranou a zarazil meč mezi pláty zbroje jiného imperiálního důstojníka. Bodl ho zezadu do ramene. Voják zařval bolestí a padl na kolena.

      Darius se obrátil a zavířil štítem, čímž zablokoval úder ze strany. Pak se obrátil a použil štít jako zbraň. Vrazil ho dalšímu útočníkovi do obličeje. Podařilo se mu ho tak srazit na zem. Pak se prudce otočil a sekl mečem dalšího útočníka přes břicho. Zabil ho těsně před tím, než voják stihl dokončit svůj útok mečem zdviženým vysoko nad hlavu, kterým mířil Dariovi na krk.

      Raj s Desmondem se také vrhli kupředu, postupovali po jeho boku a vyměňovali si údery s ostatními vojáky. Dariovi duněly údery v uších. Vzpomněl si na jejich výcvik s dřevěnými

Скачать книгу