LITMIR.BIZ

Скачать книгу

se tak hrůzný zločin objevil.

      Meredith pokračoval, "Brier byl nalezen kolem sedmé ráno a vypadalo to, že byl mrtvý asi hodinu."

      Jenn se zeptala, "Proč je to případ pro FBI?"

      Meredith řekl, "Brier není první obětí. Včera bylo nalezeno nedaleko další tělo – mladá žena jménem Courtney Wallaceová."

      Riley potlačila povzdech.

      "Neříkejte," řekla, "že byla také pohřbena zaživa."

      "Uhodla jste," řekl Meredith. "Byla zabita na jedné z turistických stezek ve stejné přírodní rezervaci, zřejmě také brzy ráno. Byla objevena později ten den, když turista narazil na rozhrabanou zem a zavolal služby v parku."

      Meredith se opřel v křesle a mírně se otáčel doprava a doleva.

      Řekl, "Místní policie nemá ještě žádné podezřelé nebo svědky. Kromě lokalit a stylu práce nemají nic moc. Obě oběti byli mladí, zdraví lidé. Nebyl čas zjistit, zda byli nějak projení, než jen to, že byli oba brzy ráno venku."

      Rileyn mozek pracoval, jak se snažila najít smysl v tom, co právě slyšela. Zatím měla příliš málo informací.

      Zeptala se, "Uzavřeli místní policisté oblast?"

      Meredith přikývl.

      "Uzavřeli zalesněnou oblast nedaleko stezky a polovinu pláže pro veřejnost. Řekl jsem jim, aby tělo z pláže nepřesouvali, dokud se tam nedostanou mí lidé."

      "A co to tělo ženy?" Zeptala se Jenn.

      "To je v márnici v Sattleru, nejbližším městě. Patolog z okresu Tidewater je právě teď na pláži. Chci, abyste se tam vy dva dostali tak rychle, jak je to jen možné. Vezměte si vozidlo FBI, něco nápadného. Doufám, že když bude FBI na místě činu vidět, mohlo by to alespoň zpomalit pachatele. Odhaduji, že se zabíjením ještě neskončil."

      Meredith se díval střídavě na Riley a Jenn.

      "Nějaké otázky?" zeptal se.

      Riley měla otázku, ale nevěděla, zda se na ni může zeptat.

      Nakonec řekla, "Pane, chtěla bych předložit žádost."

      "Nuže?" Řekl Meredith a znovu se opřel v křesle.

      "Chtěla bych, aby na tomto případu pracoval i zvláštní agent Jeffreys."

      Meredith přimhouřil oči.

      "Jeffreys je na dovolené," řekl. "Jsem si jistý, že vy a agentka Rostonová zde to společně zvládnete."

      "Jsem si jistá, že ano," řekla Riley. "Ale ..."

      Zaváhala.

      "Ale co?" Zeptal se Meredith.

      Riley těžce polkla. Věděla, že Meredithovi se moc nelíbilo, když agenti žádali o osobní laskavosti.

      Řekla, "Myslím, že se potřebuje vrátit do práce, pane. Myslím, že by mu to udělalo dobře."

      Meredith se zamračil a chvíli nic neříkal.

      Pak řekl, "Oficiálně ho k tomuto případu nepřiřadím. Ale jestli chcete, aby s vámi spolupracoval na neformální bázi, nebudu mít žádné námitky."

      Riley mu poděkovala a snažila se to příliš nepřehánět, aby svůj názor nezměnil. Pak si ona a Jenn vyzvedly oficiální FBI SUV.

      Jenn se rozjela na jih, Riley vyndala svůj mobil a napsala Billovi.

      Pracuji na novém případu s Rostonovou. Velitel říká, že se k nám můžeš připojit. Chci, abys to udělal.

      Riley čekala pár okamžiků. Její srdce bilo trochu rychleji, když viděla, že zpráva se označila jako "přečtená."

      Pak napsala ...

      Můžeme s tebou počítat?

      Zpráva byla opět označena jako "přečtená", ale nepřišla žádná odpověď.

      Riley posmutněla.

      Možná to není dobrý nápad, pomyslela si. Možná je stále příliš brzy.

      Přála si, aby Bill odpověděl, i kdyby jí měl pouze sdělit, že ne.

      KAPITOLA PÁTÁ

      Jak Jenn jela SUV na jih k jejich cíli, Riley neustále sledovala textové zprávy, které poslala ze svého mobilu.

      Minuty ubíhaly a Bill stále neodpověděl.

      Nakonec se rozhodla zavolat mu.

      Vytočila jeho číslo. Byla frustrovaná, když zaslechla nahranou hlasovou zprávu.

      Po zaznění zvukového signálu jednoduše řekla, "Bille, zavolej mi. Hned."

      Jak si Riley položila telefon do klína, Jenn se po ní ohlédla za volantem.

      "Děje se něco?" Zeptala se Jenn.

      "Nevím," řekla Riley. "Doufám, že ne."

      Její obavy se během jízdy umocňovaly. Vzpomněla si na zprávu, kterou dostala od Billa, když pracovala na její posledním případu v Iowě ...

      Jen abys věděla. Sedím tady s pistolí v puse.

      Riley se otřásla při vzpomínce na zoufalý telefonní hovor, který následoval, když se jí podařilo rozmluvit mu sebevraždu.

      Děje se to znovu?

      Pokud ano, co by mohla Riley udělat, aby mu pomohla?

      Náhlý pronikavý hluk vyhnal Riley tyto myšlenky z hlavy. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, že Jenn zapnula sirénu, když provoz zpomalil.

      Riley pojala sirénu jako tvrdou připomínku ...

      Musím se vrátit zpátky do hry.

      *

      Bylo asi půl jedenácté, když Riley a Jenn dorazily do přírodní rezervace Belle Terre. Šly po cestě na pláž, dokud nenarazily na několik zaparkovaných policejních aut a dodávku patologa. Za vozidly na travnatém pahorku byla bariéra s policejní páskou, která měla udržet veřejnost dál od pláže.

      Když Riley a Jenn vystoupily z auta, nebylo pláž hned vidět. Ale Riley viděla nad hlavou létat racky a cítila svěží vánek ve tváři a sůl ve vzduchu a slyšela hukot příboje.

      Riley vyděsila, ale nepřekvapila, malá skupina reportérů, kteří se již sešli na parkovišti za místem činu. Nahrnuli se kolem Riley a Jenn a začali klást své otázky.

      "Máme tu dvě vraždy během dvou dnů. Je to práce sériového vraha?"

      "Zveřejnili jste jméno včerejší oběti. Identifikovali jste novou oběť?"

      "Už jste kontaktovali rodinu oběti?"

      "Je to pravda, že byly obě oběti pohřbeny zaživa?"

      Riley sebou při poslední otázce cukla. Samozřejmě, že se nedivila, že už se rozneslo, jak oběti zemřely. Reportéři to mohli zjistit tolik z odposlechu radiokomunikace místní policie. Ale neměla pochyb o tom, že média udělají z těchto vražd velkou senzaci.

      Riley a Jenn se protlačily kolem reportérů bez komentáře. Pak byly uvítány párem místních policistů, kteří je doprovodili za policejní pásku a přes travnatý kopec až na pláž. Riley cítila, jak jí při chůzi proniká do bot písek.

      Za okamžik bylo místo činu

Скачать книгу